MINGLES: LÁSKA NA PŮL ÚVAZKU

Nemáte nejmenší chuť prát svému drahému špinavé ponožky a čelit šedi každodenního partnerského života? Lákavé řešení nabízí životní styl mingles - tedy párů, které žijí odděleně a ze společného randete se vracejí každý do svého bytu.

text: Klára Doubková

 

Občas spolu strávili noc, ale nikdy spolu nebydleli v jedné domácnosti, v jednom domě, ba dokonce ani v jedné čtvrti. Přes padesát let se scházeli v pařížských podnicích, kde se to hemžilo intelektuály a umělci, a zapáleně v hustém kavárenském dýmu diskutovali o filozofických tématech. Někdy dokonce seděli každý u jiného stolku a pracovali na svých knihách. A přesto (nebo právě proto?) jim jejich láska v oddělených domácnostech vydržela až do konce života. Řeč je o proslulém francouzském spisovateli a filozofovi Jeanu Paulu Sartrovi a jeho partnerce, neméně slavné spisovatelce Simone de Beauvoir. Jejich vztah patřil mezi pověstné první vlaštovky, které ukázaly cestu dalším dvojicím. Dnes se láska bez společného rodinného krbu stává rovnocennou alternativou tradičního vztahu.     

 

Protilék proti nudě   

„Každý můj předešlý vážný vztah sklouznul zhruba po půl roce k šedivé rutině. Společné večery před televizí byly vrcholem našeho společenského života a veškerá chuť objevovat něco nového se někam vytratila. Proto když jsem před třemi roky potkala Martina, do společného soužití jsem se zrovna dvakrát nehrnula. A ještě dneska občas před naší schůzkou cítím to šimrání v břiše, které u mých předešlých lásek zmizelo po pár měsících. Zatím nám to klape, tak proč na tom něco měnit,“ shrnuje svoje zkušenosti sedmadvacetiletá Klára. Patří mezi ty mingles, kteří svůj životní styl považují za určitý ‚zpomalovač‘ nutného vývoje vztahu, který je chtě nechtě spojený s nutným úbytkem zamilovanosti. Podle jednoho britského průzkumu se až 54 procent lidí domnívá, že se láska obejde i bez společného soužití. A jedna pětina populace dokonce považuje vztah, v němž každý se zúčastněných vlastní klíče k jinému bytu, za naprosto ideální!    

 

Nový vztahový vzorec   

Někteří sociologové tento životní styl označují za nový typ rodinného soužití, který je záležitostí zejména několika posledních desítek let. Oddělené domácnosti už dávno nejsou okrajovým jevem, podle statistik tak dneska žije v západní Evropě zhruba jeden pár z deseti (ve Spojených státech je to o něco méně, tedy zhruba 6 až 9 procent populace). Stoupající tendenci má tento trend například ve Velké Británii nebo ve skandinávských zemích a mezi tradiční bašty oddělených domácností patří i jihoevropské státy, kde mladí lidé často setrvávají co nejdéle v pohodlném rodinném hnízdě svých rodičů a po večerech se nezávazně scházejí se svým protějškem. Zatímco pro české páry tohoto ražení se vžilo označení ‚mingles‘, v anglicky mluvících zemích si tento fenomén vysloužil neméně výstižnou nálepku LAT, neboli ‚living apart together‘.    

 

Typologie mingles  

Nejpočetnější skupinku mezi mingles tvoří mladé páry ve věku 18 až 24 let, které tento vztahový vzorec považují za určitou přestupnou stanici mezi nezávazným chozením a vážnější fází vztahu. Anebo si prostě jen užívají přítomnosti a budoucí vývoj svého milostného života zatím vůbec neřeší. Dalším podtypem mingles jsou ti, kteří už mají potomky z předešlých vztahů, a soužití by znamenalo velkou životní změnu nejen pro ně, ale i pro jejich ratolesti. Své o tom ví i třicetiletá Michaela, která si před čtyřmi lety prošla komplikovaným rozvodem. „Když jsem zůstala s dcerou sama, myslela jsem si, že to tak bude napořád. Pak se ale v práci objevil jeden kolega, se kterým mi prostě bylo dobře. Má z předešlého manželství dvojčata ve střídavé péči, a tak by naše sestěhování do společné domácnosti připomínalo stěhování národů. Rozhodli jsme se, že naši situaci budeme řešit za pár let, až budou jeho synové na střední škole. Momentálně jsem vděčná za každou chvíli, kterou strávíme spolu, a snažím se žít přítomností.“ Početně menší, avšak nezanedbatelnou skupinkou mingles jsou třicátníci, kteří zatím rodinu neplánují, a chtějí tak přiživit plamínek vášně, který není přidušený každodenním společným soužitím. Podle psychologů totiž na počátku každého vztahu převažují nové vzrušující zážitky – páry společně objevují své zájmy, lekcemi salsy počínaje a horolezeckou stěnou konče. Po delším společném soužití se ale nadšení pro objevování nových neprobádaných oblastí většinou zmenšuje a dvojice často zabředne do zautomatizované rutiny.     

 

Stinné stránky  

Mezi nejčastější výtky proti životnímu stylu mingles patří námitka, že charakter toho druhého doopravdy poznáte až při soužití ve společném prostoru, kde musíte řešit každý den spoustu drobných i větších úskalí – od kapajícího kouhoutku až po sladění odlišných biorytmů (pokud jste noční živočich, zatímco váš drahý chodí na kutě se slepicemi a ráno se vás pravidelně snaží budit o páté, dobře víte, o čem je řeč).   Tahle námitka má určitě svoje opodstatnění, společný život vám s velkou pravděpodobností nabídne mnohem bližší pohled do hloubi osobnosti vaší drahé polovičky než občasné randění. Na druhou stranu, existuje i celá řada tradičních dvojic, které spolu tráví fyzicky veškerý čas, ale ve skutečnosti se často cítí osaměle, protože v jejich vztahu chybí dostatečná citová podpora... A pokud tedy budete v mingles vztahu tomu druhému oporou ve chvílích, kdy to nejvíc potřebuje, vaše soužití může být minimálně stejně kvalitní jako společný život párů, které se každé ráno probouzejí ve stejné ložnici.  

Kategorie: