Se zamilováním jde rozum stranou. Když ale ta největší vášeň opadne, může přijít zklamání. Víme, jak tomu zabránit.
Text: Laura Máchová
Na začátku lásky ve chvílích zamilovanosti spoustu věcí přehlížíme, nejsou pro nás důležité, protože náš mozek zaplavily hormony. Jenže ty, jak už to příroda chtěla, po čase zmizí a my se třeba jednoho dne probudíme vedle člověka, kterého vůbec neznáme, nebo, ještě hůře, ani nechceme. Jak tomu lze zabránit? A hlavně, jak tomu předejít dřív, než bude pozdě... Tedy, než s ním budeme mít svatbu, hypotéku, dítě? Ne, nebudeme vás tady nutit být stále ve střehu a svou lásku si neužít, stačí se jen zamyslet, co v jednotlivých fázích vztahu určitě vědět. Na co se zeptat jeho, ale především sebe?
Než spolu začnete navážno chodit:
1. Chci ho opravdu, nebo se jen bojím být sama?
Je váš partner tím, se kterým si dokážete představit celý život? Tedy, hlavně znáte jeho negativní vlastnosti? A jste schopna je zvládat a tolerovat nejen teď, ale třeba taky po zbytek života? Vězte, že on se s velkou pravděpodobností nezmění, tedy to, co vám na něm vadí teď, bude stejné i po další případné desítky let.
2. Chce on skutečně také vztah, nebo si jen užít?
Hledá partnerství s vizí společné budoucnosti, nebo jen ‚kamarádství s výhodami‘? Zkrátka, i když je vám spolu fajn a i on s vámi chce trávit čas, ještě to neznamená, že slyší zvonit svatební zvony.
3. Když jsem s ním, dokážu se chovat přirozeně?
Chceme-li někoho získat, často se umíme tak báječně přetvařovat, přizpůsobovat k obrazu jeho. Jenže, co když se tak zamiluje ne do vás, ale do té, ve kterou jste se kvůli němu změnila? Předstírat, že jste někým, kým nejste, přece nedokážete napořád.
4. To, co o něm vím, není v rozporu s tím, jaký chci mít vztah?
Samozřejmě, že nic a nikdo není ideální, ale přece jen, pokud z toho, co o něm víte, vyplývá spíš, že váš budoucí vztah rozhodně nebude podle vašich představ, raději byste měla prchnout. Nebo se ho, samozřejmě ve správnou chvíli – tedy, když je otevřený komunikaci a zcela vás vnímá – zeptat. A není-li vám schopen na důležité otázky odpovědět? I to je přece odpověď.
5. Mají ho rády mé kamarádky?
Pokud to nejsou nepřející potvory, které se bojí, že by zůstaly singl nebo nešťastné samy, měla byste je vyslechnout. Vy, oslepená zamilovaností, si určitě těžko všimnete, toho, co ony vidí. Třeba, že objekt vaší lásky nebezpečně flirtuje s každou na potkání, nebo že se k vám chová žárlivě, majetnicky, případně je to evidentně do sebe zahleděný narcis a sobec.
6. Zvládnu v životě to, co vím o jeho rodině a kamarádech?
I jeho rodina a přátelé budou chtě nechtě ovlivňovat váš vztah. A také znát jeho matku, otce, sourozence je dobré i proto, abyste si udělala představu o tom, jaké on má zkušenosti z rodiny, které si případně přenese do té vaší. Pak je dobré podívat se, jaký je jeho otec a jak se chová k jeho matce, protože to vás možná v budoucnu také čeká. A hlavně, dejte pozor na mamánky! Pak budete s jeho matkou pořád jen soupeřit.
7. Máme stejné představy o budoucnosti?
Chce objet celou zeměkouli, zatímco vy si představujete, že byste ráda se svým partnerem zanedlouho bydlela a do dvou let měla děti? A jak moc je tahle shoda pro vás důležitá? Také si nezapomeňte zjistit, jaké jsou jeho morální hodnoty, zda se v nich výrazně rozcházíte nebo shodujete – třeba otázky týkající se věrnosti, svatby atd.
Než spolu začnete bydlet:
1. Beru ho takového, jaký je?
I včetně jeho špatných vlastností? Protože ty se společným soužitím ještě prohloubí. A pokud už teď víte, že absolutně nezvládáte například to, jak velký je bordelář, vadit vám to nikdy nepřestane.
2. Neuspěchali jsme to?
Je na to skutečně ten správný čas, nebo je třeba se ještě kapku poznávat? Společné bydlení je pro vztah zátěžové, a pokud se dostatečně neznáte, nikam se nehrňte, zvláště, když by pak bylo těžké z něj vycouvat (zaplacené nájemné na několik měsíců dopředu či ještě hůř společná hypotéka!).
3. Jsme schopni se domluvit na společném soužití?
Kompromis je nezbytný. Stejně tak, jako umět o tom, co je důležité, mluvit a dobrat se ke vzájemně schůdnému řešení.
4. Zvládneme finance?
To není jen otázka na výši nájmu, ale také na to, jak bude vypadat celkově vaše společné soužití, co se peněz týče. Víte, kdo kolik vydělává? Jaké má kdo finanční nároky? A jak si vlastně vy a váš partner představujete, že budete přispívat do společného rozpočtu?
5. Těším se na to, že se vedle něj budu každé ráno probouzet, a to třeba po zbytek života?
Ono to sice může znít báječně romanticky, ale kdo už s někým žil, ví, že není. Vidět každý den stejnou tvář, zvládat jeho či její zlozvyky, ale i jen obecně zvyky, to není žádná legrace.
6. Jak se spolu rozdělíme při případném rozchodu?
Nejde o to, že byste vašemu vztahu nevěřili, ale může se stát zkrátka cokoli a pak je dobré mít jasno v tom, co komu v budoucnu připadne. Není třeba hovořit o každé skleničce, je ale dobré vědět, že jste schopni se potom případně domluvit.