Miminka rostou před očima, takže se ani nenadějete a už se to vaše plazí, běhá a začíná mluvit! S oslavou druhých narozenin ovšem dochází k nepřehlédnutelné změně. Děťátko, které bylo doposud sladké a usměvavé, se čím dál častěji mění v rozlícenou saň.
Text: Hana Kubíčková
Kolem druhého roku začíná období vzdoru. Slůvko NE! dostane jasný význam a z úst svého malého miláčka ho uslyšíte stále častěji. Stejně jako puberta není u všech stejně divoká, může se stát, že si vaše děťátko vystačí se zuřivým výrazem nebo dupáním nožkou a lahůdky jako válení se v bahnité břečce přenechá průbojnějším a sveřepějším kolegům. Pokud nejste mezi těmi šťastnými, nezbyde vám, než obrnit své nervy a naučit se zvládnout hlavně vlastní frustraci. Na hysterické batole totiž většinou žádné výchovné metody nefungují, tuto etapu je třeba zkrátka jen přežít. Po každém nepříjemném výstupu si tedy opa kujte, že vaše dítě nevyroste v nezvladatelný živel, který skončí na šibenici. Toto období je normální součástí psychického vývoje a i nejvzteklejší děti se výrazně sklidňují v předškolním věku.
Neustupujte
Výbušnost a záchvat vzteku může často vyvolat fakt, že dítě chce samo dělat něco, co ještě dostatečně nezvládá. Jeho jemná nebo hrubá motorika zkrátka není na dostatečné úrovni a navíc se ještě nedorozumí natolik dobře, aby svému okolí objasnilo, v čem je problém.
Pokud se batole dostane do otáček a prakticky nevnímá, co mu říkáte ani co se děje kolem něj, zůstaňte klidní aspoň vy, dospělí. Nesmějte se mu, ani na něj nekřičte, ať se uklidní. Zůstaňte poblíž, ale nedívejte se na něj a počkejte, až se vyzuří, jen ho nenechte demolovat okolí nebo si ubližovat. V takovém případě ho pevně sevřete a vyčkejte. Když je po všem, nechte si pro sebe výroky jako „ošklivá holčička, ty vypadáš, nechoď ke mně“.
Naopak své dítko ujistěte, že ho máte rádi i v takových okamžicích a že mu dokážete pomoci, pokud si o pomoc řekne a přijme ji. Zůstat klidná a vyčkat, když jste Doma vám po pár záchvatech půjde jistě dobře. Zcela jiná je ale situace na veřejnosti, zejména mezi jinými dětmi, jež se momentálně chovají jako andílci a jejichž rodiče jsou hluboce vděčni za to, že právě nejsou ve vaší kůži. Přerušte cokoli, co právě děláte, a s křiklounem v náručí se přesuňte na klidné místo. Mohou to být toalety nebo třeba vaše auto. Tam pak počkejte, až zuřivost přejde, a pokračujte, jako byste byli doma. Ať už scéna vypukne kdekoliv, neustupujte. Jakmile si dítě jednou vydobude sladkost tím, že spustí ryk, který nevydržíte, bude to tak dělat neustále a jeho záchvaty budou čím dál horší. S tříletými a staršími dětmi se už většinou dá domluvit, že v obchodě koupíte jeden bonbónek, ale nic víc...
Vztekání se v obchodě zcela předejdete, pokud budete nakupovat sama večer, ale třeba na poštu někdy budete muset i s dítětem. Rozhodně nemyslete na to, co si o vás myslí okolí. Většina z přihlížejících má nebo měla děti, dobře ví, jak vám je, a soucítí s vámi. A těm, kteří nevědí, stejně nic nevysvětlíte.